Dívám sa do slovníka a smutno je mi,
že už som len cudzinka v tvojej zemi.
Na koncerty jsem nikdy moc ráda nechodila. Obecně mě masy lidí děsí. Vždycky musím přemýšlet, co budu dělat, když začne hořet nebo tak ... Nicméně hudbu miluju a kapacitně Jazzdock nebo La Fabricu s přehledem dávám. Velkou výjimku tvoří koncerty vážné hudby, kde můžu chodit anytime, ale to je jiný příběh ... Ideální koncert má 50 diváků ... chmm, to jsem já a můj underground ... Když už se někam vypravím, tak většinou na něco typu Pitch Bender, Sóley nebo Lanugo ... jednou v životě jsem byla na Radiohead, protože jsem za každou cenu chtěla naživo slyšet Creep a asi bych se do budoucna nechala přemluvit i na Sigur Rós. Ale to je opravdu tak všechno. A když teď existuje apple music ... no většinou budu asi doma. Nicméně mě Romanka vytáhla na Vojtu Dyka a jeho brněnský B-Side band a musím přiznat, že se mi to hodně líbilo. I přes ty lidi ... to bylo celkem komorní, nástroje pecka a Vojta opravdu umí zpívat, což je tak celkově milé překvapení. Zůstává tedy nějaká pravděpodobnost, že když udělají nějakou hipster věc v café V Lese nebo na Pirkštejně, tak dorazím (:
Eště včera vraveli sme na rovnako,
no slova menia významy
a každá loď sa stane vrakom.
Dívám se do slovníku
a zkouším zahnat zlej sen,
včera jsem byla tvůj svět,
a teď už nejsem.
Tentokrát jsem si splnila závazek a půjčili jsme si na půl dne (rozuměj tři hodiny) kola !!* Kromě toho, že mě ještě teď všechno bolí, tak to bylo epesní (Mali, sleduj moji slovní zásobu ...) a celkově jsem se cítila přesně tak jak včera, když jsem po měsíci běhala na Vítkově. Někdy se to debilní štěstí hledá zbytečně složitě, finally ... se ukrývá tak trošku pod lampou, je prozaické a každý si ho může vzít. Prostě ty hranolky chutnají v beneluxu nějak jinak ...
 |
| @lenočka fotí ... |
Eště včera vraveli sme bez problémov,
teraz najlepšie si rozumieme keď sme nemo.
Slova vodievajú nás za nos radi,
a ja už si dávno medzi riadkami neporadím.
Doufám, že jste už všichni viděli nového Bonda. Já jsem se hecla a šla jsem do multikina, což je pro mě úplně stejné jako sníst syrovou cibuli. Takhle s odstupem se mi to asi nelíbilo, ale zajímavé je, že jsem se nenudila, nedívala na hodinky, jenom mě bolela záda z těch hideous sedaček. A byl tam Moriarty a Q* Nejvíc moji hrdinové !! Ke všemu v Respektu citovali Chanel návrháře, co si říká Karl Lagerfeld, a ten mi zasadil brutální ránu: "Když si na sebe vezmete tepláky, je to známka toho, že nezvládáte svůj život." Na návštěvu si nosím vždycky dvě věci ... papuče a proklínané tepláky. Co teď? Udělala jsem si bleskovou swatku a přišla jsem na to, že stejně chodím jen na tři místa: k červenkům, na vrátkovský štít a mandavu, a všude tam mě mají rádi, jsem v podstatě štamgast. So far so good* Tepláky zůstávájí ... Zde stojím a nemohu jinak (jaaaj, to by mělo být asi v uvozovkách !!)
Ještě včera mluvili jsme stejnou řečí,
ale v zákoutí vět na nás číhá nebezpečí,
slova zákeřná jak jedovatí hadi,
co v křivolakých souvětích nás dozajista zradí.
Co mě fakt štve je, že na Žižkově nejsou žádný kavárny. Jako upít se k smrti by nebyl problém, neb jednomu člověku připadá na deset hospod asi tak, ale ta kultivovanost Vinohrad nebo Karlína zoufale chybí. Kdyby tu nebylo Aero, Žižka a jeho tunel (já jsem tak vtipná, to není možné), tak by byl život na Ohradě o mnoho smutnější. Já tím tunelem ovšem chodím často, tak svou berlínskou zeď pravidelně bourám. Tím vás chci pozvat do Esky (je třeba si to vygooglit ... bez práce nejsou koláče !!).
 |
| Vůbec si nemyslete ... já si ten houseboat jednou koupím a budu se na vás těšit ... klidně s teplákama Pred sebou máme slepú mapu, možno že nám chýba snaha. Vždyť tvou řeč těla stále chápu. Hoci iba keď som nahá. |
