Zpět ke knihám ... nestává se mi často ... nene ... nestává se mi vůbec ... že bych četla knihu, kterou nechci dočíst. Nechci dočíst, protože je awesome, jedinečná, zázračná, hluboká, moje, pamamtuju si ji i po x měsících, "osudová"? Naprostým zázrakem pak je, že mám dvě knihy, které nechci dočíst, a proto obě žmoulám už skoro rok. Nicméně nadešel čas, kdy jsem všechno okolo dokončila a zbyly ony dvě ... Když Nietzsche plakal & Kronika ptáčka na klíček. Obecně teď mám období nietzsche style, ne úplně Bůh je mrtev, ale spíš lidské, příliš lidské ...
Asi bych nejvíc ze všeho chtěla všem říct, jaké to je pohřbít svého jediného sourozence. Jenže ještě roky na to nebudu mít slova. Bude to dlouho můj lightmotiv, tak celkově je třeba počítat, že všechno se bude ubírat na té mé slavné bittersweet notě. Tím, že Ráďa umřel, změnil pro mě spoustu věcí. Každým dnem ten seznam narůstá a mě to děsí. Dneska mi Mali dala (pod nepatrným nátlakem) svůj notes, kde Malý princ praví: "Poušť je tak krásná, protože má určitě někde schovanou studnu." Nevím, jak to ti lidi dělají, ale slyším je ...
Ono to je někdy dost těžký ... bydlím se dvěma ne úplně sociálními jedinci ... a Romčou, ... ale Marťa rozzářila můj večer už pouze tím, že mi šla koupit dvě lahve vody, které mi kdysi vypila, ale než jsem stačila dorazit ze Sázavy, tak ty dvě lahve dokázala opět zužitkovat. Je to skoro analytická úloha ve stylu ... Pozoruje-li Bob hvězdu Deneb, pak David používá dalekohled Z.
Ono to je někdy dost těžký ... bydlím se dvěma ne úplně sociálními jedinci ... a Romčou, ... ale Marťa rozzářila můj večer už pouze tím, že mi šla koupit dvě lahve vody, které mi kdysi vypila, ale než jsem stačila dorazit ze Sázavy, tak ty dvě lahve dokázala opět zužitkovat. Je to skoro analytická úloha ve stylu ... Pozoruje-li Bob hvězdu Deneb, pak David používá dalekohled Z.