jak jsem se kvůli bráchy a mali vrátila k lyžování a jak už umím foie gras

Ľudia sú čudní, doba je svojská

a moju dušu chcú cudzie vojská

len s láskou, viem to ustáť iba s láskou

Moji rodičové mi řekli, že můj blog je hodně smutnej a že bych měla psát i o veselých věcech. Z toho vyplývá, že píšu o veselých zážitcích smutně ... a že mám rodiče, kteří čtou můj blog (:

Už od patnácti mám revma, což není nijak strašná nemoc, ale někdy dokáže být dost bolestivá a nakonec vás přinutí některé aktivity omezit a jiné úplně zrušit. Naše rodina je poměrně lyžařsky zaměřená a všichni už ve čtyřech letech brázdí svahy slovenských velehor na svých malých lyžičkách křížem krážem. Já jsem ty svoje musela v šestadvaceti pověsit na hřebík a horko těžko jsem se smiřovala s tím, že už si nikdy žádný kopec nesjedu. Opět si musím pogratulovat k tomu, jak dokážu přinutit silné a umanuté lidi, aby se se mnou kámošili a dokázali ze mě vymáčknout nemožné. Dobře já! Takže jsem si koupila permici v Harrachově a statečně ploužila červené sjezdovky. Vzhledem k tomu, že to bylo dost impulzivní rozhodnutí (protože jsem původně jela na procházku po městě a na kafíčko), mohli jste dnes v Krkonoších vidět exota, co se promenádoval na lyžích v džínách a slunečních brýlích. Tolik povyku jsem snad nikdy nezpůsobila ... I když tady poléhávám zlámaná v posteli a nutím Romanku, aby mě léčila, bylo to AWESOME a next year si kupuju lyže !!

Ľudia aj vášně všetko sa mení

a já to poviem v plnom znení

len s láskou, viem to ustáť iba s láskou

Jsou tací, kteří čekají na nějaké novinky ze žižkovského squatu. Je toho tolik, že vůbec nevím, kde začít ... Tenhle týden je ale zvláštní v tom, že všechny čtyři jsme nemocné a každá trpíme zcela jinou chorobou. Výjimečně vezmu v potas ochranu soukromí a neřeknu druhy nemocí (: I když není sobota a Marťa bývá dlouho v práci, tak jsme přes všechny nakažlivé bacily večer zalehly na matrace a měly tu naši "chvilku". Strašně ráda je všechny tři poslouchám, jak se spolu baví a vyměňují si názory a žasnu, jak tak neuvěřitelně odlišní lidé (a navíc ženy) mohou několik desítek minut v něčem naprosto souhlasit a souznít. A aby ty naše rozhovory byly dostatečně edukační, tak do toho Mali prohlásí směrem k Martě její oblíbené, že "každý je expert na svůj život" a já se můžu strhat smíchy, protože náš dvorní psycholog pracuje prostě 24/7.

Chrániť to málo čo za to stojí

a kráčat s tým, že padnem v boji

S Mali celkem vaříme a pečeme. Já dělám pořád nějaký masíčko, hlavně hovězí a všechny možné druhy chci umět upravovat a valím tam litry červeného vína a černého piva a všechny nutím, aby to pořád jedli na tisíc způsobů (děkuji všem rodičům, kteří mají plné mrazáky a věnují své úlovky na mé experimenty). Byla velká chyba stáhnout si celou sérku MasterChefa, já to říkám pořád, ale zase na druhou stranu umím perfektní foie gras a kachní prsa na pomerančích. Mali sice moc nečte beletrii, ale její knihovna se skládá ze dvou propriet: psychobooků a neskutečně tlustých kuchařek, které si sama skládá dohromady. K mé škodě, neb nejím sladké, se většina zabývá různými dezerty, koláči a dorty a já vůbec nikdy nechápu, jak levou rukou šlehá bílek, pravou mlátí do naší trouby, aby pořádně pekla ... a trošku ji podezírám, že má ještě třetí ruku, která hněte těsto ... A vždycky z toho vznikne něco děsně krásnýho, co nikdy neochutnám, ale zajímavé je, že už ráno to nikde nevidím (: A tak tady sedíme a plánujeme, co budeme vařit tento víkend v Krkonoších pro dvacet lidí a vypadá to, že je tolik dobrého jídla, které nikdy neuvaříme ... je to pro mě stejný stres, že vím, kolik je knih, které nikdy nepřečtu.

Bezhlavo ľúbiť, pokoriť pýchu

stať sa slávnym a odísť v tichu

Pokud máte rádi knihy, tak martinus vymyslel svou druhou knižní šifru a mě to nečekaně hodně baví.

A taky poslouchám Sophie Zelmani a její Bright Eyes.
Oscarové půl bídy. Na Spotlight se určo podívám, i na Room ... Leo to jednou dostat musel whatever ... jenom doufám, že se tam nebude tři hodiny plazit po zemi nebo mě odvezou ... ALE prosimvás, jak mohl dát někdo cenu tomu břídilovi z Bonda za nejlepší pieseň???? Čo si?! Simple song byl přeci jasnou volbou. Tohle je truly madly deeply smutný příběh.