Dneska jsem po dost dlouhé době měla čas jenom sama pro sebe. Díky velkým změnám v mém životě, trávím veškerý čas s druhými lidmi a pro 100% samotáře jako jsem já, je to dost na hraně. K tomu všemu ještě to počasí ... no škoda mluvit. Jela jsem od rodičů ze Vsetína do Prahy a užívala si tu samotu. Nemůžu prozradit, co jsem si celou cestu poslouchala za songy, neb by mě pak nikdo nečetl, ale měla jsem velký prostor k přemýšlení. Taky jsem po mnoha týdnech jela sama v autě a mohla jsem si užít tu nezodpovědnost a jet na hraně sebrání řidičáku ... a bylo to awesome !!
Kromě toho, že jsem údajně submisivní osoba, neskutečný sráč, změnový hater a melancholik každým coulem, asi se celkem dost hádám. Mám ty proslulé cholerické ostny, patent na pravdu a přece jen, už mi není 20, a dost jsem si toho prožila, že?
Byli jste na Petříně v té pseudozrcadlové síni? Je malinká, drahá a k ničemu ... nicméně ... můj bratranec letos slavil 10 let, tak jsem s ním strávila nedělní dopoledne a moc tam chtěl. Měl to doma v Ostravě na své nástěnce jako největší wish* a napsal o tom esej (: Tak jsem tam znuděně chodila a dívala se na své patvary ... No nejsou to patvary ... Těžká realita na mě dolehla ...
Obklopila jsem se čtyřmi + přáteli ... jeden mi je blízký tím, jak stejně svět vidí a ten druhý, jak ten svět stejně nevidí. Konfrontuju se s oběma ... s oběma jinak, ale je to těžší a težší. Jeden na mě má zatím času dost, druhý vůbec. Oběma naslouchám. S jedním se hádám jak pes, s druhým vůbec, protože jsme oba ... co? A pak je jeden takový sangvouš, který tvrdí, že je napůl Jordánka ... no to by si člověk hned zatančil tango (. A pak se vyvíjí ještě čtvrtý angličtinář, který chce být Američanka ... život a takový nás baví (. A dost mě zaráží, že jsou to holky, tak zítra musím na Vrátkovský štít za Miláčkama, aby se to vyrovnalo ...
Žádné komentáře:
Okomentovat