jak tak trochu tuším, co jsou ztráty a nálezy

Co to budu tajit ... pro melancholika je ten život na zemi většinou dost na hovno. Složenky, ty krávy zelený (: Stěhuju si svou knihovnu a mám zatím tak třetinu (po týdnu úmorné dřiny) ... a jak jsem dnes říkala Romance, pokud nemám své knihy, tak nebydlím ... což momentálně znamená, že jsem bezdomovec! Zbývá celá milovaná ruská a francouzská klasika, tedy Dostojevskij a Balzac prokrastinují na Praze 1.

Jak mi pořád připadá, že mě neustále někdo náhle opouští, tak dneska jsem zažila dva momenty, kdy jsem musela říct, že to nebude úplně pravdivé. Večer jsem šla spát vyčerpaná, naštvaná a nešťastná ... pořád si nemůžu zvyknout na to všechno, co se kolem mě děje, a tak vůbec je to celkem náročné ... a do mého pozitivního rozpoložení mě nad ránem vzbudí jedna z mých spolubydlících, strhne ze mě peřinu a donutí mě dojít až na naši terasu ... já, naprosto nasraná, for the record: melancholici mají dlouhé probouzení a nesnáší, když do nich někdo ráno mluví a vůbec dělá radostná a nadšená gesta ... a tam na stole dva krosanty a dýňový dalamánek (ten já můžu, posílejte klidně poštou na žižkov) a úžasné kafe, ci brehy* Mám je ráda, holki ponocující a hlučný ...

objevuju Parukářku

Pak si tak jedu z myčky a vyhazuju Romanku na Muzeu a do toho volá má americká umělkyně ... já  si snad nepamatuju rok/století, kdy se mě někdo upřímně zeptal, jak se mám ... ne to supiš "how are you", ale fakt se zájmem. A nechtěl NIC jiného! Nesnáším tu otázku. Ještě to dokážu uvěřit Stanovi, když se ptá: "Marty(i)nka, ako sa máš?" Ale jinak fakt ne.

No a taky jsem přemýšlela nad facebookem (: Přišel mi nějak pozitivní ... jak všichni rodí děti, jezdí na golf, mají úspěšné veletrhy, líbí se jim divadlo ... go 4 it* Dost mi pomáhá vědět, že se lidé mají dobře. Je to motivující ... hmmm zvláštním způsobem.

A prosimvás už odstátnicujte, ať si mám s kým povídat, protože pak musím psát :(

Můj zcela zapomenutý a dávný kamarád Štefan napsal skvělý scénář k seriálu s Mirkem Donutilem Doktor Martin, tak zkuste dát ten první dvojdíl, je to smutně vtipné a to já ráda a vzhledem k tomu, že moji dost dobří/blízcí přátelé šli večer na zahájení Dvořákovy Prahy, intenzivně již dva dny sjíždím h moll v podání Yo-yo My.

A po dost velkém nátlaku jsem začala třídit odpad. Nooo ale je to dost náročné, vám řeknu ...